Co je to karyofylen?

Co je to karyofylen?

Karyofylen patří do skupiny konopných konstituentů, které nazýváme terpeny. Specificky se jedná o seskviterpen, jelikož ve své struktuře obsahuje tři isoprenové jednotky. Jelikož se jedná o jeden z nejvíce obsažených terpenů v konopí, můžeme karyofylen nalézt ve velkém množství v mnohých odrůdách. Je ceněn pro svou unikátní chuť a aroma a také pro potencionální terapeutické účinky.

Na rozdíl od jiných terpenů, karyofylen funguje i jako kanabinoid, podobně jako CBD. Jeho unikátní struktura mu umožňuje se navázat na receptor CB2 v endokanabinoidním systému. Pojďme se nyní podívat detailněji na tuto sloučeninu a její medicinální potenciál.

Aroma

Karyofylen produkuje aroma připomínající pepř, koření a hřebíček. Kvůli jeho relativně vysokému množství v konopí tak propůjčuje svou vůni řadě konopných odrůd.

Také jej můžeme nalézt v

Karyofylen lze nalézt i jinde v přírodě. Tato molekula stojí za známými zemitými vůněmi černého pepře, bazalky, chmelu, skořice a oregana. Vědci označili karyofylen za "dietární kanabinoid", jelikož je obsažen v mnohých bylinkách a kořeních, které se využívají v kuchyni. Zajímavé je, že karyofylen umožňuje strávníkům modulaci endokanabinoidního systému prostřednictvím jídla, ve kterém je obsažen. Až věda odhalí více informací o této sloučenině, tak její popularita jistě stoupne.

Co je to karyofylen?

Možné účinky

Vědci detailně studovali karyofylen a i přes nedostatek klinických testů, studie na zvířatech demonstrovali jeho široký medicinální potenciál. Karyofylen navozuje své účinky prostřednictvím endokanabinoidního systému a také pomocí dalších mechanismů. Prozatím studie identifikovaly následující vlastnosti:

• Antioxidační vlastnosti
• Neuroprotektivní vlastnosti
• Antimikrobiální vlastnosti
• Gastroprotektivní vlastnosti
• Antikonvulzivní vlastnosti
• Může snížit zánět
• Může snížit bolest
• Může pomoci s léčbou alkoholismu

Podpůrný výzkum

I když tyto účinky znějí slibně, zatím nebyly potvrzeny i u lidí. Nicméně studie vypracované na buňkách a zvířatech nám poskytly nějakou představu o tom, jak by karyofylen mohl být prospěšný i pro lidi.

Karyofylen může být klíčem k budoucím léčbám úzkosti a deprese. Zatím se zdá, že účinně tato onemocnění léčí u hlodavců. Studie vypracovaná na zvířatech, která byla publikovaná v časopise Physiology & Behavior zjistila, že karyofylen navozuje behaviorální změny relevantní k úzkosti a depresi u myší. Tito hlodavci byli vystaveni řadě testů, které měřily jejich mentální rozpoložení, úzkost a depresi.

Vědci zjistili, že podání karyofylenu zmírnilo úzkost, depresi a kompulzivní chování. Autoři této studie připisují tyto účinky schopnosti navázat se na receptory CB2, jenž jsou spjaty s úzkostí a depresí. Tyto výsledky byly potvrzeny tehdy, když vědci podali myším látku, která blokuje receptory CB2. Jakmile došlo k blokaci těchto receptorů, karyofylen již nenavozoval stejné účinky.

Zajímavé je, že karyofylen by mohl pomoci se závislostí na alkoholu. Tato porucha je často zakořeněna v dopaminovém systému hodnot. Výzkum, který byl publikován v časopise Pharmacology Biochemistry and Behavior tvrdí, že receptory CB2 by mohly hrát důležitou roli při odměňování se alkoholem.

V jejich studii se vědci nejprve pokusili otestovat účinky karyofylenu na užívání alkoholu u myší. Vědci umožnili myším pít ze dvou lahví. Jedna obsahovala alkohol a druhá vodu. Vědci postupně zvyšovali sílu alkoholu. Po obdržení injekcí s karyofylenem myši dobrovolně snížili svůj příjem alkoholu. Jakmile vědci podali myším blokátory receptorů CB2, myši opět začaly pít. Výzkumníci uvedli, že receptorový systém CB2 by mohl hrát roli při závislosti na alkoholu a mohl by být v budoucnu využit pro léčbu alkoholismu.

Karyofylen a jeho afinita k receptoru CB2 by také mohla pomoci se snížením zánětu a neuropatické bolesti. Několik studií naznačuje, že receptor CB2 je zodpovědný za modulaci obou stavů. Studie z roku 2014, která byla publikovaná v časopise European Neuropsychopharmacology, testovala karyofylen a jeho potenciální proti-zánětlivé a analgetické účinky na myších. Vědci zjistili, že tento dietární kanabinoid byl schopný snížit pozdní zánět díky jeho interakci s receptorem CB2.

Nicméně karyofylen nevykazoval žádné účinky na brzký zánět. Co se týče neuropatické bolesti, karyofylen byl schopný snížit teplotu, která byla způsobená zánětem v míše. Vědci svou studii uzavřeli tvrzením, že tyto výsledky naznačují, že dietární faktory mohou hrát důležitou roli v modulaci těchto onemocnění.

Zdá se, že karyofylen také snižuje závažnost záchvatů. Studie publikovaná v časopise Epilepsy & Behavior ukázala, jak "antikonvulzantní" dávka karyofylenu byla schopná snížit závažnost záchvatu u myší. Vědci naznačují, že tento terpen by měl být součástí dalších studií, které se soustředí na výzkum nových, antikonvulsivních léčiv.

Jaký produkt potřebuji?